Přeskočit na obsah

Horní Police (poutní areál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poutní areál a kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici
Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie a zvonicí
Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie a zvonicí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký kraj
OkresČeská Lípa
ObecHorní Police
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostHorní Police
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelarciděkanství Horní Police
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba16891723
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaKřižíkova 49
471 06 Horní Police
Kód památky426 (NKP) (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní areál v obci Horní Police na Českolipsku v dnešní podobě pochází z 18. století, kdy proběhla přestavba římskokatolického kostela a jeho okolí v barokním slohu. Historie církevních staveb a celého poutního místa v centru obce jsou daleko starší. Areál je chráněn jako kulturní památka[1] a v roce 2018 byl prohlášen za národní kulturní památku.

Vznik poutního místa

[editovat | editovat zdroj]
Kostel Navštívení Panny Marie. Vlevo je vidět část budova arciděkanství.
Soška Panny Marie hornopolické před oltářem (rok 2013)

Legenda vypráví, že v Horní Polici v roce 1523 vyvrhla řeka Ploučnice na břeh dřevěnou sošku Panny Marie, která se do toku dostala (možná)[2] jako jedna z obětí luterského ikonoklasmu. Hornopoličtí pak tuto sošku odnesli do původního gotického farního kostela, jehož existence je doložena k roku 1291. K sošce vystavené na hlavním oltáři přicházeli poutníci z okolí a tím se datuje vznik a tradice poutí do Horní Police.[3]

Mater gravida

[editovat | editovat zdroj]
Kruchta v kostele Navštívení Panny Marie
Výstavka v ambitu o rozsáhlé rekonstrukci poutního areálu

Mater gravida“ neboli „Těhotná Panna Maria“, či „Panna Maria v naději“ jsou názvy pro mariánskou sošku z Horní Police. Ta je vysoká 75 cm a je jí připisováno zhruba sto šedesát zázraků.[4] Nejde o příliš zdařilé umělecké dílo a jeho autorem je nejspíše amatérský řezbář, který jí vyřezal neúměrně velké ruce.[2] Je zpodobněna v pokročilé graviditě, tedy je to ojedinělá socha „těhotné Panny Marie“. Těhotenství však cudně skrývají šatičky, kterých existuje několik druhů; ty se pravidelně střídají podle svátků. Později bylo zhotoveno několik kopií sošky. Jedna z nich, ze 17. století, je nyní před budovou tamního arciděkanství, další na pomníčku z roku 1722 poblíž Ploučnice.[5]

Poutní areál

[editovat | editovat zdroj]

Původně zde stával kostelík z doby Berků z Dubé, pro velký zájem věřících (poutě roku 1682 se zúčastnilo 4 000 osob) nedostačoval. Tehdejší farář Michael Gabriel Jantsch požádal o pomoc hejtmana panství Jana Jiřího Hentycha a společně se obrátili na saského vévodu Julia Františka, majitele zákupského panství, ke kterému Horní Police náležela, se žádostí o rozšíření kostela. Vévoda žádosti vyhověl. Původní malý kostelík dal zbořit a na jeho místě pak nechal vystavět nový, podstatně větší kostel. Sám se jeho dokončení nedočkal, neboť zemřel roku 1689, ale jeho zbožná dcera, toskánská velkovévodkyně Anna Marie Františka stavbu podpořila.[6]

Barokní poutní areál, jak jej známe dnes, se začal stavět roku 1689[2] podle návrhu architekta Julia Broggia a dokončil jej až jeho syn, Octavio v roce 1723 z popudu již zmíněné vévodkyně. Skládá se z trojlodního kostela Navštívení Panny Marie s neobvyklou dispozicí sakristie (půdorys písmena U), trojkřídlého ambitu s kaplemi, hřbitova a trojkřídlé budovy fary s hospodářským příslušenstvím. V budově fary jsou v přízemí zachovány barokní klenby. Vévodkyně nechala v letech 17221725 přistavět dvě postranní lodi chrámu, před něj zvonici, ambity a faru.

V kostele se nalézá jedna zajímavost, která není mimo pohraničí moc vidět – dvojpodlažní kruchta.

Fara byla v roce 1723 povýšena na arciděkanství. Působili zde i čtyři kaplani. Do nového areálu dorazilo v roce 1724 na svátek Navštívení P. Marie kolem 35 000 poutníků a tento počet byl obvyklý i v letech dalších. Tehdejší oslavy, jejímž vyvrcholením byla třešňová pouť, trvaly až 8 dní. Konaly se podle starého liturgického kalendáře – od 2. července.[7]

Dne 6. prosince 1736 papež Klement XII. udělil polickému arciděkanovi papežským breve právo používat pontifikálie „ad instar Abbatum”. Tímto privilegiem se hornopoličtí duchovní správcové stali infulovanými arciděkany. A dne 30. ledna 1737 pak papežský dekret zveřejnil v litoměřické diecézi užívání pontifikálií polickým arciděkanem.

Rekonstrukce v 21. století

[editovat | editovat zdroj]

Kostel Navštívení panny Marie s celým poutním areálem prošel v letech 2019–2020 rozsáhlou rekonstrukcí, stavební povolení na tuto mimořádně náročnou akci bylo vydáno již v roce 2016. Další opravy pokračovaly v následujících letech.[8]

Duchovní správcové

[editovat | editovat zdroj]

V Horní Polici působil na sklonku 18. století jako arciděkan regionálně velice známý P. Wenzel Hocke, pověstný svou dobráckou povahou a na kněze poněkud netypickým humorem. Při vstupu do poutního areálu má Hocke, zvaný lidově „Hockewanzel“, celkem nenápadný památníček. Byl postaven na místě, kde arciděkan podlehl cévní mozkové příhodě.[9] V roce 2014, po úmrtí Josefa Stejskala, zatím posledního arciděkana, byl v témže roce jmenován administrátorem farnosti Stanislav Přibyl, generální vikář biskupství litoměřického, kterým se později stal v roce 2024 litoměřickým biskupem a vystřídal jej generální vikář Mons. Radek Jurnečka.[10]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-09-30]. Identifikátor záznamu 124546 : Kostel Navštívení Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Mariánské poutní místo Horní Police, s. 125. 
  3. JIŘIŠTĚ, Jan. Mariánská úcta na Českolipsku. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2003, roč. 12, s. 103. ISSN 1211-9172. 
  4. POLÁK, Michael. Poutní místo bude památkou. Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 25. září 2017, roč. 27, čís. 223, s. 5. ISSN 1211-2119. 
  5. Bezděz 2003, str. 109
  6. KONEČNÝ, Vratislav. Kostel v Horní Polici chtěl prý šlechtic vyhodit do vzduchu pomocí svící naplněných střelivem [online]. Vaše zprávy. Borgis a.s., 18. květen 2017 [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. 
  7. Máchův kraj, str. 127
  8. POLÁK, Michael. Obnova poutního areálu v Horní Polici pokračuje 2. 8. 2022, 13:41. Novinky.cz, Právo [online]. 2022-08-02 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  9. Máchův kraj, str. 133
  10. POLÁK, Michael. „Kouzelná babička" z fary v Polici oslavila 85 let. Gratulovat přijel i biskup. Zprávy. Českolipský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 7. duben 2015 [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]